Už během stavby lodi jsem si říkal, že by to chtělo nějakou stříšku proti slunci a trochu i proti dešti. Úplně původně jsem měl v plánu postavit loď, která by měla malý dřevěný salón ve Edwardiánském stylu. Tzv. Saloon Launch. Taková by ale musela být větší, minimálně 8m dlouhá. Když jsem potom narazil na inzerát na hotový trup Corra Linn, rozměry tím byly rozhodnuté. Při délce 6,5m a hlavně šířce pouhých 1,4m by pevný prosklený salón na lodi nevypadal dobře a navíc by výrazně zhoršil stabilitu.
K zahájení práce na stříšce jsem se odhodlal konečně až letos na jaře, téměř 3 roky od první zkušební plavby v roce 2021. Celou tu dobu jsem zvažoval, jak to udělat, aby stříška vyloženě nekazila vhled lodi, její stabilitu a aby byla praktická, schopná silničního provozu atd. Zvažoval jsem hodně variant, mezi nimi třeba kovovou konstrukci, která by se dala rozložit na jednotlivé díly nebo vytvoření zavřeného stanu za použití ohebných stanových prutů. Krytinu stříšky jsem chvíli zvažoval i pevnou – z tenké překližky.
Nakonec jsem se rozhodl pro lehkou dřevěnou konstrukci slepenou z několika vrstev ohebné 4mm překližky, kopírující oblouk prostoru pro posádku, která zakrývá část od komína dozadu. Tedy tzv. Half cannopy. Ta stojí na čtyřech dřevěných tyčích o průměru 25mm a délce 125cm. (aby se pod tím dalo téměř stát, ale bylo to o něco níž, než komín.) Bylo to moje první laminování překližky a proto jsem ocenil rady od kamaráda Honzy Chobotnice Bašty. Konstrukce je potažená nepromokavou látkou, která je na konstrukci napnutá pomocí sedlářských nýtů a kterou mi ušil kamarád Max Haken. Nejvíce jsem se asi zasekl na patkách, ve kterých jsou uchycené sloupky. Opět jsem nenašel nic hotového vhodného, tak jsem opět nažhavil 3D tiskárnu a vymodeloval slévárenské modely, které jsem nechal odlít z bronzu. Dlouho jsem se nemohl rozhodnout o jejich tvaru a spokojený jsem byl asi až se 4. verzí designu. Chtěl jsem, aby bylo uchycení co nejpevnější, bez nutnosti konstrukci fixovat např. ocelovými lanky. Mám zvyk si věci představovat jak Hurvínek válku, tak jsem si třeba myslel, že 25mm díru v bronzových patkách si vyvrtám doma na stolní vrtačce. Nakonec dala bronz zabrat i těžké frézce kamaráda Martina Matějky. Celá konstrukce se nakonec vešla do 10kg a jak to dopadlo posuďte sami z fotek dole na stránce.
Současně se stříškou, která má na délku 205cm jsem z překližky udělal i výplně mezi zadními lavicemi, na které jsem nechal ze stejné zelené koženky ušít sedáky (kdyby někdo potřeboval šikovného krejčího v Modřanech, tak zde: https://valerylaskul.webnode.cz/ ) a po instalaci vznikne „lůžko“ cca 120x160cm. Když se tedy spokojím s nohama na uhláku, tak se tam dá docela pohodlně vyspat a ani na mě neprší. ( zatím 1x vyzkoušeno). Když sedáky nepoužívám, vejdou se krásně mezi kotel a přední lavici, to je ale spíše štěstí, než že bych to plánoval.
Oboje vylepšení jsem se vydal otestovat na Slapskou přehradu. Počasí bylo deštivé, tedy pro test ideální. V klidné zátoce jsem se docela pohodlně vyspal a nezmokl. Bohužel po cestě zpět k přehradě přišla vážnější porucha na stroji, ale o tom třeba v dalším článku.
